
Banát - květen 2011
Roku 1826 bylo dřevopodnikatelem z banátské Oravice najato několik stovek přesídlenců z Čech na mýcení lesů pod slibem přidělení půdy v tomto regionu a osvobození od daní. Postupně vznikaly české vesnice Svatá Helena, Bígr, Eibentál, Rovensko, Šumica, Gernik.
Během několika desetiletí byly vykáceny bukové lesy, vymýcena hluboká údolí a z hornaté krajiny vznikla oblast zemědělská. Dnes zde žije již osmá generace českých předků, počet obyvatel dohromady v jižním Banátu je dnes jen 2 000 osob. I v současné době zde funguje tradiční zemědělství, díky kterému je zachována neporušená krajina.
Je mnoho důvodů proč navštívit naše krajany. Vrátíte se v čase o několik desetiletí zpět a oceníte osobitý venkovský kolorit, divoké přírodní prostředí, rázovité salaše a v neposlední řadě finančně přispějete rodině, u které se ubytujete. Domluvíte se čistou češtinou, hospodyně vám nabídnou koláče, kořalku, jídla jak od babičky, to vše z domácích produktů a vlastní výroby. Večer ulehnete za houkání sýčka do nadýchaných peřin.
My navštívili Svatou Helenu, kde jsme si vyzkoušeli či byli přítomni starým zvykům a tradicím.Vodili jsme kravky z pastvin, dojili, vyráběli domácí sýr a tvaroh, viděli jsme mletí kukuřičné mouky v malé mlýnici na potůčku. Na každém kroku jsme obdivovali krásu,která má daleko do jakéhokoli kýče.
Zahrádky místních jsou hodně podobné zahradám, které navrhujeme. Na fotkách přinášíme několik typů, které lze uplatnit v přírodních zahradách .
Španělsko - duben 2009
Díky spolupráci s Rakovnickým ornitologickým spolkem jsme měli možnost se zúčastnit dvoutýdenního jarního birdwatchingu ve Španělsku. První krátká zastávka byla v madridském parku poblíž letiště, který na nás zapůsobil hodně negativně, první fotografii není třeba komentovat. Naproti tomu je sympatické, že městská a veřejná zeleň se často skládá z ovocných stromů, převážně to byly mandarinkovníky, pomerančovníky, citronovníky a fíkovníky. V jiném městském parku jsme narazili na budky pro netopýry, jednu zrovna obýval gekon. Dalším pozitivním prvkem ve městech i na vsích byly připravené konstrukce na čapí hnízda a to i na historických památkách, čápi zde mají všude zelenou. Také jsme neustále nakukovali do zahrad. Některé městské zahrádky byly hodně pestré, zarostlé, se spoustou plodících rostlin, ale na venkově jsme narazili jen na jeden pozemek, který by se dal nazvat permakulturní. Jako protipól jsme si prošli plantáže jahod, které jsou pěstovány na čistém písku a ke každému keříku vede hadička se závlahou a tekutým hnojením. Znovu jsme si potvrdili, že si chceme pěstovat co nejvíce plodin na svých zahradách sami a nepodporovat tento byznys. Samozřejmě nejčastější náplní bylo pozorování ptáků, zřejmě největším zážitkem bylo hejno asi 500 plameňáků, celkem jsme za 14 dní pobytu napočítali okolo 150 druhů ptáků a zažili teploty od nuly v oblasti Extramadury, až po třicetistupňová vedra a koupání v Atlantiku. Byl to nevšední zážitek, který hned tak něco nepřekoná.